Jak je to s obsahem rtuti v kompaktních zářivkách

Staré dobré vláknové žárovky, kde je jim konec, možná si pomyslíte. Někteří z nás je stále doma mají našroubovány v edisonských objímkách, ale už je v obchodě neseženete, maximálně coby bazarový kousek nabízený jako tepelný zdroj. Když se taková žárovka rozbila, stačilo ji vhodit do odpadkového koše a v podstatě se nic zvláštního nestalo. Výrobní náklady byly minimální, jejich cena rovněž, a nikdo takřka nic neřešil. Až na tu enormní spotřebu elektrické energie.
Právě ta byla důvodem k nástupu inovací, mezi něž se řadí i kompaktní zářivky. Ty však po ukončení své životnosti do odpadkového koše nepatří a mezi lidmi se dokonce šíří nepatřičná panika kvůli obsahu rtuti.
osvětlení medium.jpg

Co když se rozbije kompaktní zářivka

Mnoho lidí se nechá manipulovat různými strachy, které se šíří prostřednictvím hoaxů – poplašných zpráv, ty mají ovšem jeden společný znak. Tím je nedostatečná informovanost a překroucená pravda. Jedním z „povedených hoaxů“ je i jedovatá rtuť v kompaktních zářivkách. Předně bychom měli vědět, že její koncentrace je v těchto výrobcích minimální, ve srovnání s rtuťovým teploměrem až 500 x menší. Jeden kus výrobku obsahuje zhruba 4 mg rtuti, nebezpečí představuje především pro veřejné skládky, kde se v případě nahromadění tisíců kusů koncentrace pochopitelně navyšuje a hrozí průsak do spodních vod. Proto by se měly i v našem vlastním zájmu odevzdávat do kontejnerů s nebezpečným odpadem.
edisonův závit.jpg

Panika v domácnostech

V některých domácnostech vypukne panika, jestliže se taková zářivka rozbije. To je ovšem bezdůvodné, neboť většina tohoto kovu se nachází ve vrstvě luminoforu na vnitřní straně skleněné trubice a do ovzduší se takřka žádná rtuť neuvolní. Určité nebezpečí může vzniknout teprve při mimořádné události, např. při požáru, kdy se v domě nachází několik desítek kompaktních zářivek, což bývá většinou málo pravděpodobné. Pochopitelně není žádoucí ponechat rozbité sklo v místnosti, aby se zbytečně tento těžký kov neodpařoval do ovzduší, ale postačí opatrně pomocí gumových rukavic a papírových jednoúčelových ubrousků zbytky skla posbírat a zlikvidovat. Mimochodem, naměřené hodnoty rtuti v ovzduší u rozbitých žárovek dosahují koncentrací setin nanogramů na krychlový metr, což je řádově mnohonásobně méně, než kolik pravidelně každý den vdechují lidé v ovzduší ve velkých městech.